Zima.jpg

Hrajem si na pravidla, a deska přeskočí, přeskočí, přeskočí...

TÝDEN.CZ

22. 7. 2018
Rubrika: O jídle a pití

CUSTOMER SERVICE? Ani náhodou!!!

Autor: Tomáš (Tom) Martin

25.08.2009 22:30

Včera jsme byli na návštěvě Chvalského zámku. Vloni byl slavnostně otevřen a tak jsme ho chtěli omrknout. V podzemí tam mají zajímavou výstavu a navíc tam byl v tom letním pařáku nádherný chládek. Ale to není tak podstatné.

Po prohlídce se nám zachtělo něčeho dobrého k snědku a tak jsme zavítali do přilehlé restaurace se zahrádkou. Dříve to bývaly stáje a dnes příjemnou atmosféru kazí snad jen výhled na vršek nedalekého a velice nepatřičně postaveného paneláku (i když, jsme přece jenom na okraji Prahy).

Stali jsme se následně svědky této scénky. Hostovi u vedlejšího stolu očividně něco nesedělo na jeho steaku a proto ho servírce vrátil nedojedený. Nerozuměli jsme přesně, o co šlo, ale nebyl to ani vlas ani šváb, nic skandálního. Host mumlal cosi o (špatném) koření. Člověk vycvičený českým "pohostinstvím" by teď automaticky očekával pokrčení ramen nebo oblíbenou výtku typu "nikdo jiný si ale nestěžoval!" Místo toho však následovala zdánlivě upřímná omluva servírky a okamžitě se dostavil vedoucí podniku, který se omluvil znovu a ještě upřímněji, jídlo neúčtoval a vyjádřil přesvědčení, že příště bude vše napraveno. Hosté (včetně nás) byli příjemně překvapeni, až téměř šokováni. Proč vlastně??

Neměly by příjemné zacházení a milá obsluha v restauraci být zavedenou normou raději než vzácným jevem?

V Praze si vybíráme restaurace ne podle typu kuchyně, polohy či původu kuchaře, ale podle stupně nevrlosti a (ne)profesionality její obsluhy. Nepřeháním. Ruku na srdce, kolikrát se vám stalo, že jste navštívili drahou a tzv. "lepší" restauraci a odešli domů zklamáni, jelikož otrávená obsluha vás nejdříve uvítala slovy "Co to bude k pití?" během tří vteřin po dosednutí, jídla vám potom nosila ne najednou a zpřeházená a při placení pak nebyla k nalezení?! A naopak, kolikrát jste dosedli ke stolu v poloprázdné restauraci a začali s obsluhou hrát nekonečnou hru na "všimneš si mě, než pojdu hlady?" A má vůbec smysl bavit se o pohrdlivých a podrážděných pohledech, které zákazník schytá při dotazu na nekuřáckou sekci?!

Jak často se vás při objednání steaku v dražší restauraci servírka či číšník zeptají, jak si ho přejete mít udělán - zcela standardní a automatický dotaz KDEKOLI ve světě, včetně těch obyčejných putyk například v Anglii? Když jsem si po projeveném nezájmu sám od sebe minulý týden řekl o to, aby byl můj steak připraven "médium", bylo na mě překvapeně hleděno jako na zajímavý přírodní úkaz se smyslem pro humor...

Osobně jsem ochoten odpustit ledacos, když vím, že nejsem obsluze restaurace na obtíž a ta má zájem na tom, abych se dobře najedl a dobře cítil.  A naopak, sebelepší jídlo neznamená nic, když k němu dostanete špatný příbor nebo přijde na stůl polostudené a bez úsměvu.

Odmítám neustále vnucovaný názor, že takové to tu prostě je a člověk si na to musí zvyknout! Peníze nerostou na stromech a máme za ně právo na slušné zacházení a efektivní obsluhu. Kdy dorazí CUSTOMER SERVICE také do Čech?

TM

PS Uvítám jakékoli doporučení pražské NEKUŘÁCKÉ restaurace s příjemnou obsluhou a sám doporučuji restauraci Na Kopci a restauraci Andělka, obě v Praze 5.

AKTUALIZACE 25. 8.

K tématu ještě dopisuji pár vět. Uplynulý víkend jsme se s partnerkou vydali na cesty po zemích českých a kromě jiného zavítali také do lázeňského města Poděbrady. Byla neděle večer a dostali jsme zálusk na návštěvu nějaké dobré (klidně i lepší) restaurace. Cha, cha!

V prvním podniku těsně vedle poděbradského zámku (velice honosně se tvářícím) nám po vstupu servírka nevěnovala tu nejmenší pozornost. Radši se vybavovala po telefonu a když koutkem oka zahlédla jak stojíme ve dveřích a bezradně se rozhlížíme, otočila se k nám zády a vesele povídala dál. Schlíple jsme tedy odešli...To to pěkně začíná!

Zkusili jsme podnik druhý, čínskou restauraci. Do těch chodíme rádi, jelikož obsluha je tam většinou milá a efektivní. Pokud tam ovšem zrovna nepracuje česká servírka, jako v téhle! Ta nás sice po vstupu zaregistrovala, nicméně s tak otráveným výrazem jsme se už hodně dlouho nesetkali. Ploužíce se pomalým krokem směrem k nám nám podstrkovala popelník (o který jsme přitom vůbec nežádali!) a po našem dotazu na nekuřáckou sekci zhnusený výraz úspěšně zopakovala a zamumlala něco, co snad mělo znamenat, že "bohužel nemáme". Jsem si stoprocentně jistý, že po našem kvapném odchodu si oddychla, že ti otravové vypadli a ona se mohla opět věnovat sladkému nicnedělání (v restauraci byl slovy JEDEN další host).

Takto a podobně jsme dopadli ještě ve dvou či třech dalších restauracích. Když už jsme se pomalu smiřovali s lázeňskými oplatkami na pokoji, osud nám přivál příjemnou a malebně položenou italskou Restauraci & Kavárnu Pod Mostem (Sotto Ponte). Obsluha po prvotním rozkoukání se byla bezchybná a jídlo vynikající. Chovali se k nám jako se chovám k hostům, za jejichž návštěvu jsem rád. Chystám se napsat také panu Cuketkovi a požádat ho o recenzi této restaurace.

Chápete to? Byli jsme na větvi z toho, že jsme v celých Poděbradech narazili na jeden podnik, kde se k hostům chovají slušně a obsluha svoji práci odvádí tak, jak by měla!!!

 

 


Přílohy ke článku

Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  5.55

Diskuze

Tomáš (Tom) Martin

Emigrantské schizofrenie aneb Jak jsem se potřetí narodil............................... A THOUGHT FOR TODAY: Words, when written, crystallize history; their very structure gives permanence to the unchangeable past. - Francis Bacon, essayist, philosopher, and statesman (1561-1626)

Oblíbenost autora: 7.34

O autorovi

Narodil jsem se v Praze na Vinohradech, v roce 1982 jsme celá rodina utekli před komunismem a emigrovali za svobodou do Austrálie. Tam jsem také žil příštích 22 let. V roce 2004 jsem znovu zakotvil v Matičce stověžaté. Již osmým rokem vyučuji angličtinu a sám se tu učím znovu žít...

Kalendář

<<   červenec 2018

PoÚtStČtSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

mountain-lake