Zima.jpg

Hrajem si na pravidla, a deska přeskočí, přeskočí, přeskočí...

TÝDEN.CZ

19. 10. 2018
Rubrika: O hudbě

TRUTNOV OPEN AIR MUSIC FESTIVAL (20. - 23. 8. 2009) aneb čtyři dny plné indiánského spiritu, hudby, bahna a alkoholu

Autor: Tomáš (Tom) Martin

30.08.2009 18:46

Trutnovský OPEN AIR MUSIC FESTIVAL představuje každoroční alternativu všem ostatním (komerčnějším, čistším a uhlazenějším) českým letním hudebním festivalům. Vznikl totiž na undergroundových základech nezávislých aktivit osmdesátých let a jistou "špinavou" rebelii a nepodajnost si drží dodnes.

Základní kámen byl položen v říjnu 1984, kdy komunistická policie ve Starých Bukách u Trutnova rozehnala koncert nezávislých kapel. Následně byli jeho účastníci ze všech konců Československé republiky pozváni na Hrádeček k Václavu Havlovi. Toto setkání prý bylo lepší než celý zamýšlený koncert!

Vznik "Východočeského Woodstocku" je přiřazován roku 1987, kdy se měl festival zakázané kultury konat na pozemku Martina Věcheta (zdědil po babičce domek s políčkem), jednoho z dnešních pořadatelů. Akce byla opět rozehnána StB a město bylo obklíčeno policií. Návštěva byla asi 800 lidí, z nichž byli mnozí předvedeni k výslechům. Organizátoři byli zadrženi a vyslýcháni (viz foto příloha).

První oficiální náhrada za neuskutečněný "Východočeský Woodstock" se konala v roce 1990, kdy v Trutnově proběhl jeden z prvních porevolučních open air festivalů u nás. Významným návštěvníkem byl i československý prezident Václav Havel (toho pak Martin Věchet v roce 2007 slavnostně čelenkou dekoroval do pozice náčelníka festivalu). Vystoupili převážně písničkáři a kapely dříve štvané bolševikem. Další ročník Trutnova se konal v roce 1992 a pak už každoročně až dodnes (s vyjímkou roku 1998, kdy se festival ocitl na rozcestí a jeho budoucnost byla vážně ohrožena).

Letošní ročník se konal v areálu Na Bojišti ve dnech 20. - 23. 8. Již několik dní předem byly prodány poslední vstupenky a tak se očekávalo více než 20 tisíc diváků. Byla to má první pořádná návštěva (někdy na počátku devadesátých let jsem tam strávil několik hodin, ale vzpomínky na to mám velice mlhavé) a tak jsem byl zvědav, zdali tato legenda mezi festivaly dostojí svému jménu. Je vůbec možné udržet si nezávislost, je-li v sázce tolik lidí a tedy i peněz?

Pokusím se o shrnutí pocitů a zážitků tak jak postupně přicházely...

Faktem je, že na většinu festivalů se jezdí za kapelami nebo za dýdžejem. Například na letošní Sázava Fest se jelo na Mobyho. Troufám si tvrdit, že tohle v Trutnově neplatí. Kromě jiného se stejně návštěvník dozví časy a místa vystoupení všech umělců až při vstupu na festival. Do Trutnova se jezdí za atmosférou, kvůli prostředí samotnému. Jaké tedy bylo letos? Na první pohled divoké. Zablácené. Opilé a pozvracené. Výrazně anti-paroubkovské. Na Bojišti během festivalu platí málo konvencí či pravidel. Ačkoli prostředí rozhodně není pro úzkocitné, během tří dnů jsme nezaregistrovali jedinou rvačku nebo zmatek. Každý si tu bojoval sám za sebe a sám se sebou...

Nejdříve jsem považoval tak trochu za podraz, že pro mnohé největší hvězdy festivalu, Primal Scream, vystoupili již ve čtvrtek večer, tedy před oficiálním začátkem festivalu. Později jsem se však dozvěděl, že toto je každoroční zvyk! Každopádně jsme s partnerkou nepochybovali o tom, že nás zklamání velice rychle přejde. 

Pro mě byla jedním z lákadel anglická hardcorová partička Enter Shikari. No, moc mě tedy svým pátečním vystoupením nenadchli. Působili na mě jako rychlokvašky, o kterých nebude napřesrok ani vidu ani slechu. I když, možná kdyby mi bylo 17...

Kryštof měli údajně ze svého vůbec prvního trutnovského vystoupení velký vítr. Zbytečně. Publikum jim zobalo z rukou. I když nejsem žádný fanoušek, nedalo mi to a občas jsem si desetitisícovým davem z plna hrdla zazpíval refrén:-) 

Umělá hmota - jedno z velkých překvapení fesťáku. Pánové hrají zběsilí androš se stejnou chutí a nábojem jako v sedmdesátých letech a očividně si užívají každou minutu před zhypnotizovanou audiencí.

V sobotu jsme jako první netrpělivě očekávali Jana Kryla (Karlova bratra a tak trochu i následovníka), který hrál v tzv. hospodě ve stanu, což byla underground stage, tedy místo, kde měly sraz staré undergroundové páky (na i pod pódiem). Ty na pódiu střídavě uváděli kulturní kritik Jan Rejžek a undergroundová legenda a spoluzakladatel festivalu, František "Čuňas" Stárek. Jan Kryl měl malinko smůlu v čase (13 hodin), většina lidí si schovávala síly na večer. Avšak nezdálo se, že by mu těžko se soustřeďující publikum nějak vadilo. Nás zaujal svým vtipem, nadšením a také fyzickou podobou svému "bráškovi". Kromě toho hraje i píše dobré skladby.

Po asi dvouhodinovém dešti jsme na hlavní scéně viděli Radima Hladíka a jeho Blue Effect. Tady jsme si poprvé všimli onoho místního zvyku pomalovávati se bahnem a řádit jako smyslů zbavený. Co se týče hudby, Hladík je prostě klasik a ví, co dělá. Kapela působí sehraně a určitě si ji někde v Praze vyčíháme.

Pak na stejném pódiu vystoupila ruská folková zpěvačka Žanna Bičevskaja, často přezdívaná "ruskou Joan Baez". Zdála se mi trochu dezorientovaná (mezi písněmi promlouvala většinou v polštině), ale vypadala šťastně, že ji tolik lidí poslouchá. Určitě to není můj "šálek čaje", ale je třeba ocenit tak rozmanitou dramaturgii jednoho festivalu.

Kurtizány z 25. avenue vystoupili v pozměněné sestavě a s Tomášem Varteckým za mikrofonem. Před třemi lety právě v Trutnově totiž jejich zpěvák Simon oznámil, že končí. Nemohu si pomoct, ale současné Kurtizány mi naživo znějí jako tvrdší verze Wanastovek. Což určitě není stížnost.

Spirituál kvintet měli tu smůlu (či snad štěstí), že těsně před jejich vystoupením dorazil mezi diváky před hlavní scénu náčelník Václav Havel, doprovázen knížetem Karlem Schwarzenbergem, bývalým ministrem Ondřejem Liškou a hlavním pořadatelem festivalu, Martinem Věchetem. Téměř veškerá pozornost (včetně té naší) se chtě nechtě soustředila na pana prezidenta a pouze koutkem oka sledovala, co se dělo na pódiu. Neodolali jsme a jak Václava Havla tak i knížete Schwarzenberga jsme si nechali podepsat do festivalového programu. Pokud se nemýlím, Spirituál Kvintet slaví 50. výročí činnosti a tak tedy klobouk dolů!Něco po osmé večerní zaujali své pozice mistrů taneční hudby Monkey Business, kteří dle očekávání předvedli velice energickou a chvílemi dost legrační show. Z Matěje Rupperta se za ta léta vyklubal opravdu dobrý zpěvák, což nám měl možnost předvést i v následujícím programu. Po půl desáté totiž nastoupila legendární Eva Pilarová se svojí kapelou a již po druhé v dějinách festivalu předvedla své písně, povětšinou pecky ze šedesátých let. Tento večer měl být také ve znamení vzpomínky na nedávno zesnulého Waldemara Matušku a tak dva původně Matuškovy duety zazpívala právě s Matějem Ruppertem. Na pódium si pozvala také náčelníka Václava Havla a ke konci ji Martin Věchet prohlásil za oficiální královnu festivalu. A jako správnou královnu ji také korunoval.

Pak už nám zbyly síly pouze na Sváťu Karáska, který se svým parťákem Londýnem zahrál v hospodě ve stanu půlnoční show. Omlouvám se tímto skupině Plastic People, jejichž koncerty normálně vyhledávám, ale v půl druhé ráno (začátku jejich vystoupení) už jsme zařezávali unaveni ve stanovém městečku.

Poslední den (neděle) už jsme se areálem spíše ploužili a vzali zavděk Open Air Underground Bohoslužbou. Veškerou zbývající energii jsme pak vložili do vystoupení pražských The Prostitutes, kteří se nějak stále nemohou zbavit nálepky "českých Joy Division". Tady zahráli s chutí a spoustu unavených lidí (včetně nás) zvedli ze sedaček a přiměli k tanci.

Ke konci festivalu už byly na tvářích většiny účastníků znát propařené a probdělé tři noci a také křepčení před pódii už nebylo tak intenzivní. Protiparoubkovské samolepky, které po sobě mnozí návštěvníci polepili, se pomalu začaly odloupávat...Těžko by se v Čechách hledal a našel podobný festival. Ač je zcela bez sponzorů, vstupenky na Trutnov jsou nejlevnější ze všech českých festivalů tohoto druhu. Pořadatelé jsou právem hrdí na to, že nejsou hnáni vidinou peněz. Aura čtyřicátého výročí WOODSTOCKu tu letos byla všudypřítomná a na rozdíl od ostatních recenzentů mi americká vlajka, vyjímající se nad hlavní scénou (ve společnosti vlajek české a polské), vůbec nevadila. Naopak. 

Podtrženo sečteno, bylo to moc fajn. I když trutnovský open air festival není pro každého (a důkladně bych přemýšlel nad tím, komu ho doporučuji), jsem moc rád, že jsme tam letos zavítali. Je příjemné a osvěžující vidět, že se to ještě pořád dá dělat i jinak.

TM

Odkazy:  

http://www.festivaltrutnov.cz/2009/

http://www.youtube.com/watch?v=zRtk_VmwtUM&eurl=http%3A%2F%2F

 

 


Přílohy ke článku

Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.05

Diskuze

Tomáš (Tom) Martin

Emigrantské schizofrenie aneb Jak jsem se potřetí narodil............................... A THOUGHT FOR TODAY: Words, when written, crystallize history; their very structure gives permanence to the unchangeable past. - Francis Bacon, essayist, philosopher, and statesman (1561-1626)

Oblíbenost autora: 7.34

O autorovi

Narodil jsem se v Praze na Vinohradech, v roce 1982 jsme celá rodina utekli před komunismem a emigrovali za svobodou do Austrálie. Tam jsem také žil příštích 22 let. V roce 2004 jsem znovu zakotvil v Matičce stověžaté. Již osmým rokem vyučuji angličtinu a sám se tu učím znovu žít...

Kalendář

<<   říjen 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

mountain-lake