Zima.jpg

Hrajem si na pravidla, a deska přeskočí, přeskočí, přeskočí...

TÝDEN.CZ

22. 1. 2018
Rubrika: O hudbě

Das Konzert THIN LIZZY am 12.02.2011 @ LKA Longhorn in STUTTGART

Autor: Tomáš (Tom) Martin

20.02.2011 22:39

Ačkoli tu žiji už několik let, teprve v poslední době jsem objevil půvab a relativní jednoduchost koncertních výjezdů do Německa. Jasně, už v minulosti jsem několikrát zaregistroval, že některé zásadní hudební kapely při svých evropských turné do Česka vůbec nedorazí. Ale vzhledem k tomu, že za svůj poměrně dlouhý a plodný život hudebního fandy jsem už většinu z nich stejně viděl v jiné části světa, nebral jsem to zase až jako takové drama. Tento trend jsem málem narušil koncem roku 2007. To jsem se jako skalní fanoušek chystal vyrazit na koncert Thin Lizzy do jejich rodného Dublinu, ale na poslední chvíli z toho sešlo.

Když jsem vloni zjistil, že na počátek roku 2011 chystají Thin Lizzy evropské turné (zpočátku opět nezahrnující ČR), měl jsem jasno! Původně jsem lavíroval mezi výjezdem do Varšavy nebo do Vídně, ale nakonec díky konstelaci a novým známostem zvítězilo Německo. Přece jenom, doprava je tam rychlejší a tak se dá vrátit hned po koncertě domů. Vidět naživo Thin Lizzy v Irsku tak i nadále zůstává mým snem. 4. února jsme vyjeli na koncert do Mnichova (Theaterfabrik) a konečně 11. února do Stuttgartu (o tom níže). Vzhledem k tomu, že na poslední chvíli naplánovaný koncert v Praze byl pořádající agenturou Bronx Productions s.r.o. ostudně a neomluvitelně zrušen, těšili jsme se dvojnásob.

Thin Lizzy vznikli v Dublinu na konci roku 1969. Za zakládající členy jsou považováni Phil Lynott (baskytara a zpěv) a Brian Downey (bicí). Já je poslouchám od roku 1980, kdy u nás v době nejtužší normalizace vyšla (v jugoslávské licenci) LP deska Black Rose. Byla to láska na první poslech! Na další jejich desky jsem si však musel počkat až do emigrace, která naštěstí přišla poměrně záhy. Když potom 4. ledna 1986 (to už jsem byl v Austrálii) zemřel frontman a nejdůležitější člen Phil Lynott, prožíval jsem to hodně nešťastně, tak jako každý věrný fanoušek. A byl jsem si téměř jist, že aktivní dny tohoto uskupení jsou sečteny.

Následujících dvacet let jsem žil z poslechu svých oblíbených alb (Black Rose, Bad Reputation, Renegade a Thunder and Lightning). Několikrát jsem také navštívil hrob Phila Lynotta v irském Suttonu (severovýchodně od Dublinu). Rovněž jeho sochu, která byla v roce 2007 odhalena poblíž známé Grafton Street v centru Dublinu. Jediný "živý" zážitek byl v roce 1989 londýnský koncert skupiny Dare, ve které působil a působí bývalý člen Thin Lizzy, klávesák Darren Wharton. Někdy kolem roku 2000 jsem se zcela náhodou dozvěděl, že legace Thin Lizzy pokračuje i ve 21. století. Někteří bývalí členové skupiny (Scott Gorham, Darren Wharton, John Sykes...) vystupovali v Americe a po Evropě ve stylu "A Tribute to Phil Lynott". V roce 2000 dokonce vyšlo i jejich live album, One Night Only.

Přesuneme se do roku 2011. Současný "line-up" Thin Lizzy je ve složení Brian Downey ("otec zakladatel" a bubeník), Scott Gorham (kytarista a člen skupiny s přestávkami od roku 1974), Darren Wharton (klávesy a člen skupiny s přestávkami od roku 1981). Tito tři tvoří pilíř a část kapely, pamatující období Phila Lynotta. K ní se nově přidal Ricky Warwick (člen od roku 2010 a rovněž zpěvák skotských The Almighty), Vivian Campbell (člen od roku 2010 a rovněž kytarista Def Leppard) a konečně Marco Mendoza (s přestávkami člen od roku 1996 a rovněž baskytarista Blue Murder, Whitesnake nebo Ted Nugent).

Mnoho cárů papíru (a internetových blogů) bylo popsáno úvahami o tom, zdali má smysl a je vůbec ospraveditelné prezentovat toto seskupení hudebníků pod hlavičkou "Thin Lizzy". Když už není Phil Lynott, přece jenom nejdůležitější člen, frontman a hlavní skladatel písní. Když byl ještě ve skupině John Sykes, tak vždy zdůrazňoval, že toto je projekt ve znamení pocty Philu Lynottovi! A jako takovému mu tedy ani nepřísluší pokoušet se "obnovovat kouzlo" v podobě snad nového alba nových skladeb. Navíc by na to pravděpodobně ani nedostali povolení či požehnání od Philomeny Lynott, dodnes žijící Philovy matky. John Sykes sice odešel uprostřed roku 2009, ale kontroverze zůstávají. Reakce fanoušků na internetových diskuzních fórech jsou zhruba 60:40 ve prospěch pokračování koncertní tradice Thin Lizzy i bez Phila Lynotta. Co se týče nového alba pod hlavičkou Thin Lizzy je to asi 30:70 v jeho neprospěch. Osobně si myslím, že neúplná (a někdo by jistě zdůraznil, že "zmrzačená") verze Thin Lizzy je lepší než žádné Thin Lizzy. Který fanoušek by si nechtěl poslechnout hity jako Don't believe a word, Angel of death, Jailbreak nebo snad slavné Whiskey in the jar, v podání lidí, kteří stáli u jejich zrodu a původních nahrávek?! Co se však týče nového materiálu "Thin Lizzy", dovolil bych si přístup rezervovanější. Jistě - nová hudba v této sestavě by byla super a moc bych se na ni těšil, ale!...dát jí nálepku Thin Lizzy by už asi přece jenom bylo i na mě přespříliš. Určitě by se to dobře prodávalo i pod jmény současných hvězdných členů.

Konečně k vlastnímu stuttgartskému show. LKA-Longhorn je velmi sympatický koncertní klub, nepříliš daleko od centra. Dle vzhledu (starší tovární budova) bych si troufl odhadnout, že v něm hrají spíše "tvrdší" kapely, i když zdi jim momentálně zdobí upoutávající plakát na dubnový koncert Human League. Prý v této podobě funguje asi dvacet let a někdy v něm hrají i tři významné hudební skupiny během jednoho týdne. Mimochodem také je mi velmi sympatický fakt, že se v Německu na koncertech nekouří(!). Člověk tak kromě záchvatů dušení během koncertu nemusí následně řešit to, že on i jeho oblečení páchnou, jakoby posledních pár hodin strávil v zakouřené hospodě. Kapacitu bych odhadoval na 1500 lidí, což dnešnímu (12. února 2011) koncertu sedlo na míru. Hala byla téměř zaplněná, ale dalo se v ní dýchat a hýbat. Složení diváků bylo podobné jako týden předtím v Mnichově. Lehce převažovali muži, vesměs čtyřicátníci, ale našli se tam i daleko mladší. Nebo také starší. Nemám ten termín moc rád, ale budiž, bylo tam hodně "metaláků". Černé tričko oblíbené skupiny (často Thin Lizzy) bylo povinností. Pivo se tu pilo ve větším množství než v Mnichově, možná i proto, že kelímky nebyly na jednoeurovou zálohu a konzumace tak byla snazší a méně přehledná.

Už i na předkapelu (podivně sebevědomí američtí The Supersuckers) bylo pod pódiem plno a napjatě se čekalo na hlavní hvězdu večera. Ty tam jsou doby, kdy hlavní hudební show začínalo kolem půlnoci. Nová doba velí novým pravidlům a tak se fanouškové dočkali již něco po osmé hodině. Za náhlého setmění a tónů trefně zvolené otvíračky "Are you ready" to v hale začalo vypadat jako ve včelím úlu. Únava či nuda tatam a začalo pravé hard rockové křepčení a povykování. V rychlém sledu pokračoval doslova hit za hitem, nejstarší Whiskey in The Jar byla z roku 1972, "nejnovější" Angel of Death (jediná z alba Renegade) z roku 1981. Hlavní kostru koncertu tvořily pecky z let 1974-78, tedy z období největší slávy. Trochu jsem v setlistu postrádal více z alba Renegade a alespoň jednoho či dva zástupce z posledního alba klasických Thin Lizzy Thunder and Lightning (březen 1983). Ale každý den nemůže být posvícení. Zde je třeba říci, že "Tenká Líza" by zcela v pohodě mohla sestavit další koncert s úplně jiným repertoárem a přesto by odezněly opět samé hity!

Co mě na samotném koncertě zaujalo (kromě zřejmého) bylo to, jak relevantně a čerstvě hudba Thin Lizzy i po těch 30 letech zní! Kapela hraje v naprostém souznění a všichni členové (snad kromě Briana Downeyho, ale ten takový prostě je) vypadají navýsost šťastně. Neoficiální lídr tohoto seskupení Scott Gorham několikrát v médiích zdůrazňoval, že tento projekt nevznikl kvůli penězům. A že skončí v momentě, kdy přestane plnit svoji úlohu a začne vypadat jako zneuctívání a zneužívání Philova jména. Vlastní koncert byl zakončen povinným hitem The Boys Are Back In Town a následovaly dva přídavky. Píseň Black Rose byla věnována nedávno zesnulému kytaristovi a bývalému členu Thin Lizzy Gary Moorovi a nejvíce překvapila závěrečná skladba Rocker. Tento klasický hit z roku 1973 v Mnichově nezazněl a jak jsem se díval na setlisty z ostatních měst, tak ani tam. Že by Stuttgart něčím obzvlášť zaujal? Nebo byli hráči v tak dobrém rozmaru?

Bylo po koncertě. Většina lidí odcházela zpět do zimní noci, několik desítek skalních fandů však nedočkavě přešlapovalo před spirálou schodiště, po kterém před chvílí zmizela kapela směrem do šatny. Mnozí z nich měli v ruce staré vinylové desky (viděl jsem Jailbreak nebo Johnny The Fox) a tlusté černé fixy. Vyjdou ven nebo nevyjdou? Po asi půl hodině vyšel alespoň unavený, ale spokojeně se tvářící Ricky Warwick. Ochotně se podepisoval, ale nikoliv na stará alba Thin Lizzy. "That's not my shit, man", namítal něco v tom smyslu....Chápavě jsem se pousmál.

V současné době probíhají horečnatá jednání, která by v létě mohla Thin Lizzy podruhé v historii přivézt také do Čech. Fingers crossed!

 

Setlist:

http://www.setlist.fm/setlist/thin-lizzy/2011/lka-longhorn-stuttgart-germany-6bd2323e.html 

Link:

http://www.thinlizzyband.com/ 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  10

Diskuze

Tomáš (Tom) Martin

Emigrantské schizofrenie aneb Jak jsem se potřetí narodil............................... A THOUGHT FOR TODAY: Words, when written, crystallize history; their very structure gives permanence to the unchangeable past. - Francis Bacon, essayist, philosopher, and statesman (1561-1626)

Oblíbenost autora: 7.34

O autorovi

Narodil jsem se v Praze na Vinohradech, v roce 1982 jsme celá rodina utekli před komunismem a emigrovali za svobodou do Austrálie. Tam jsem také žil příštích 22 let. V roce 2004 jsem znovu zakotvil v Matičce stověžaté. Již osmým rokem vyučuji angličtinu a sám se tu učím znovu žít...

Kalendář

<<   leden 2018

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

mountain-lake